Impozantní kyklopské zdivo se nachází na několika lokalitách několika kontinentů. Již v předchozím článku zmiňovaná wikipedie o jeho původu taktně mlčí. Co si tedy o vzniku těchto neuvěřitelných staveb myslet?
Dejme slovo kapacitám. Profesor architektury Jean-Pierre Protzen je přesvědčen, že lom a přepravu jednotlivých kamenných bloků zvládli starověcí stavitelé pomocí silných lan, ramp a kladek. Milimetrově přesné opracování pak pomocí kladiv a majzlíků. Zkrátka, že stavba takového Ollantaytamba nevyžadovala víc než takzvané primitivní pracovní nástroje a dostatečné množství "rotující pracovní síly".
Tento názor je snad ještě neuvěřitelnější než samotné stavby. Člověku se uleví, že ani v jiných zemích to s vysokým školstvím není lepší než u nás. Co je ale mnohem horší, většina archeologů s Protzenem souhlasí! Měli by tedy tito odborníci společně vytvořit rotující pracovní sílu a prokázat tuto teorii v praxi. Aby se z podobných názorů uzdravili. Toho se však zřejmě nedočkáme, dnešní doba podobné nároky na vysokoškolské odborníky nemá.
Je zkrátka škoda, že moderní stavitelé disponující strojovou silou a počítačovou technologií si na podobné stavby netroufnou, když je zvládli už kdysi indiáni s majzlíky a kladkostrojem. Dle praktických výsledků běží ten pokrok jaksi pozpátku.
Nebude nakonec rozumnější se obrátit ke starému dobrému Aristotelovi, který tvrdil, že kyklopské zdivo postavili obři kyklopové?
Podívejte se na obrázky (na wikipedii pro jistotu takové snímky nedávají), a posuďte sami.
Fotografie: internet
