úterý 28. srpna 2012

Obyčejná voda je neobyčejná

V časech, kdy Vincenz Priessnitz budoval na Grafenberku centrum světové vodoléčby, byla voda zcela obyčejnou tekutinou. Nebýt Priessnitze, evropská smetánka by ji dobrovolně po dlouhý čas lázeňské kůry rozhodně nepila.

Už tehdy se ale o vodě vědělo, že je to jediná látka, která se v přirozených podmínkách na Zemi nachází ve všech třech skupenstvích současně.

V posledních dvou desetiletích však došlo ve vědě k velkému posunu v náhledu na tuto kapalinu.

Sami vědci přiznávají, že voda je pro ně přes všechny objevy obrovskou záhadou a že to, co o ní dosud vědí, z ní dělá naprosto mimořádnou a fascinující látku. Mezi chemickými a fyzikálními vlastnostmi vody se objevuje více než šedesát anomálií, které u jiných látek nenajdeme. Kdyby voda měla jen o jedinou anomálii méně, život na planetě Zemi by nebyl možný. Nejznámější z těchto výjimečných vlastností je, že při zahřívání z 0 na 4 stupně Celsia se zmenšuje její objem. Teprve od 4 stupňů se chová jako ostatní kapaliny a její hustota roste (voda o teplotě 8 stupňů má tedy stejný objem jako voda o teplotě 0 stupňů). Díky této vlastnosti se v zimě na dně zamrzajících rybníků a jezer nachází voda o teplotě 4 stupně a umožňuje přežít zimu rybám.



Ačkoliv jde po chemické stránce stále o totéž, tedy dvě molekuly vodíku a jednu kyslíku, v kvalitě vody jsou obrovské rozdíly. Nejde o příměsi, znečištění či obsah minerálů, ale o samotnou čistou vodu. Její molekuly totiž tvoří ve větší či menší míře takzvané shluky (clustery). Čím složitější a pravidelnější shluky molekul, tím lepší a chutnější voda. Vědci tak potvrzují pohádky o tom, že voda může být buď "živá", nebo "mrtvá". Jen mají ve srovnání s ústní lidovou slovesností jinou terminologii - hovoří o vodě strukturované a nestrukturované. Jejich účinky jsou zdokumentovány na desítkách pokusů. Zalévání stejné zeleniny strukturovanou a nestrukturovanou vodou vedlo k rozdílům desítek procent ve hmotnosti plodů.



Tým hydrologů, který zkoumal vodu z naprosto čistého přírodního prostředí na venezuelské náhorní plošině Roraima, došel k závěru, že tato voda je až 40 tisíc krát "živější", strukturovanější než voda z potrubí velkých evropských aglomerací. Vědci spekulovali o tom, že v pravidelné konzumaci těchto dvou co do kvality naprosto odlišných tekutin může být příčina pevného zdraví a šťastné povahy řady chudých přírodních národů, stejně jako velkého počtu depresí a jiných psychických onemocnění v bohatých částech světa.



S přibývajícím počtem obyvatel Země a pokračujícím znečišťováním životního prostředí význam vody roste. Obyvatelé regionů, které mají dostatek vody, si mohou gratulovat. Tím spíše, pokud se jedná o vodu kvalitní. Přes veškeré strasti života zde, toto je pro Jesenicko dobrá zpráva.

neděle 19. srpna 2012

Biomodelka aneb Dvě v jednom

Koupil jsem své ženě k narozeninám knihu Bioabecedář Hanky Zemanové. O zdravé výživě, biozemědělství a tak. Na obálce graficky krásně vyvedené publikace mě zaujala fotografie usmívající se, štíhlé, velmi pohledné a vitálně zdravým dojmem působící tmavovlásky. Zřejmě nějaká modelka, napadlo by jednoho. Jasně, zdravá výživa je fajn, ale atraktivní žena na obalu nemůže chybět, aby se to prodávalo, zněl by lehce ironický komentář.

Jenže, přátelé, všechno je jinak. Není to modelka, ale autorka. A její fotky doplňují a zdobí vkusně celou knihu. Lépe řečeno, je to autorka i modelka v jednom provedení. Člověk je dnes tak přivyklý, že se všemu vytváří dokonalá umělá (a v mnoha případechmatoucí či nepravdivá) "imidž", že na to hledí s jakousi principiální nedůvěrou. Není to trochu podezřelé? Není to moc dokonalé…?

Je to opravdu tak, autorka fundovaného a kvalitního obsahu prostě může opatřit knihu fotkami sebe samotné, své kuchyně, zahrady, svých blízkých. I svým zevnějškem a "vyzařováním" propagovat to, o čem píše.

Vlastně při hlubším zamyšlení dojdeme k tomu, že to je úplně přirozené. Takhle by to mělo být úplně normální, ne? Proč navyšovat cenu knihy placením drahé modelingové agentury a modelkám způsobovat traumata při focení s domácí drůbeží?

Ale stejně se tomu vždy, když tu knížku vidím, divím. Žijeme zkrátka v době, kdy to, co je vlastně zdravé a úplně normální, působí výjimečností svého výskytu jaksi divně až podezřele.

Chestertonovy ohromné maličkosti


Jiná velká literární teorie, kterou v Anglii představuje Rudyard Kipling, hlásá, že my moderní lidé musíme získat původní nadšení tím, že se rozlezeme do celého světa, zvykneme si na cestování a různé zeměpisné zvláštnosti a že budeme doma všude, to jest, že nebudeme doma nikde.


Předpokládejme, že dívat se na člověka ve fraku je skličující a že přitom platí obě zmíněné metody.

Kiplingova škola nám doporučuje, abychom se vydali do střední Afriky a našli tam muže bez fraku. Škola, k níž patřím já, radí dívat se tak dlouho, dokud v tom fraku neuvidíme člověka.

Cílem kiplingovské literatury je ukázat, kolik pozoruhodných věcí může člověk spatřit, je-li aktivní a rázuje-li z kontinentu na kontinent jako ten obr v mé pohádce. Naproti tomu snahou mé školy je odhalit, kolik pozoruhodných věcí uvidí i docela obyčejný lenoch, pokud se donutí jen k jediné činnosti - dívat se. Proto jsem vybral nejlínější osobu, kterou znám, totiž sebe; a začal jsem psát úplně nesystematicky postřehy o zajímavých věcech, na které jsem náhodou narazil, když jsem chodil velmi volným krokem po velmi omezeném prostoru. Řekne-li někdo, že jsou to samé hlouposti, které jsem zveličil, upřímně mu děkuju, neboť pochopil, oč mi jde.

(G.K. Chesterton - Ohromné maličkosti)

Císařova kletba

20. ledna 2012 uplynulo 400 let od okamžiku, kdy zemřel Rudolf II. Habsburský. Ten je v dnešní době znám zejména jako postava z pohádky Císařův pekař, pekařův císař, kterou mistrovsky ztvárnil Jan Werich. I díky tomuto filmu zná veřejnost Rudolfa jako nepříliš schopného panovníka, který jevil více zájmu o umění a alchymii než o správu říše. Tento obraz je však značně zjednodušený a není vůči císaři spravedlivý.



Rudolfovi byla svěřena vláda v habsburské monarchii pod podmínkou, že přivede nábožensky značně promíšené obyvatelstvo českých zemí zpět do lůna katolické církve. A "přivedením" se zdaleka nemyslely jen humánní metody. I proto byl Rudolf vychován u španělského dvora, proslulého fanatismem a nemilosrdnými inkvizičními praktikami. Toto prostředí vzbuzovalo v mladém následníkovi trůnu odpor a zanechalo na jeho psychice neblahé stopy.

Brzy po nástupu na trůn se Rudolf rozhodl přesídlit i se dvorem do Prahy, ze které udělal hlavní město říše a jednu z nejpřednější evropských metropolí své doby. Důvodem nebyla jeho láska k umění a architektuře, jak tvrdí některé učebnice dějepisu, ale snaha uniknout z dosahu své katolické rodiny a vídeňské mocenské kliky, která na něj nemilosrdně tlačila. Množství českých luteránů a utrakvistů bylo vídeňským fanatikům trnem v oku. Rudolf však měl svou hlavu a svědomí a řídit španělským příkladem se mu nechtělo. Rekatolizaci Čech v zákulisí opakovaně sliboval, ale ke skutkům se neměl. Jeho zásluhou prožívali nekatoličtí obyvatelé střední Evropy v době bartolomějských nocí a svaté inkvizice téměř idylické období. Ne tak Rudolf, který žil v neustálých obavách o svůj život. Jeho pověstný strach z otrávení nebyl vůbec neodůvodněný, v 16. století tak řada významných osob přišla o život. Tyto obavy znamenaly další negativní vliv na jeho duševní zdraví.



Pětatřicet let Rudolfovy vlády se stalo pro českou část monarchie obdobím mimořádného hospodářského a kulturního rozkvětu. Česká šlechta se však Habsburkovi odvděčila po svém - v roce 1611 jej zbavila svéprávnosti a trůn předala jeho bratrovi s vidinou ještě lepších zítřků.



Říká se, že Rudolf II. na smrtelné posteli Čechy a Prahu za tuto zradu proklel. Vzhledem k tomu, že jeho hněv byl oprávněný, nabyla kletba na síle a projevila se v následné třicetileté válce. Evangelickými stavy přivolaná "internacionální pomoc" v podobě švédských vojsk znamenala pro zemi naprostou katastrofu. Ozvěna toho dodnes zaznívá z mnoha místních pověstí, včetně těch jesenických.



Kletba prý stále působí. Pod jejím vlivem mají obyvatelé českých zemí zvláštní talent se vždy, když nehrozí nebezpečí ze zahraničí, rozdělit do dvou táborů, které spolu zápasí až do vyčerpání sil. Tyto boje provází série zrad a přebíhání z jedné strany na druhou. Zda to je pravda, či není, může každý posoudit sám. Ale například počty takzvaných přeběhlíků v poslaneckých lavicích jsou v našem státě zcela mimořádné.



Působení kletby má trvat tak dlouho, dokud obyvatelstvo českých zemí nenapraví selhání svých předků a nedocení vše, za co mohlo být podivínskému panovníkovi za jeho života vděčné.

středa 15. srpna 2012

Pramen duše

Horský pramen

Mezi borovicemi roklí a skal
je pramen duše jasný a čistý, pokojný a svobodný.
Neustále proudí z hlubokých údolí
a když se z něj napiješ, pocítíš v celém těle mráz
až do morku kostí.


Naong Hjegun (1320 - 1376)

čtvrtek 9. srpna 2012

Uvnitř dvou světů

Video od amerického fotografa Brada Goldpainta, nádherné záběry nebe na pozadí země.



Jelikož v blogu funguje jen v malém, na celé obrazovce možno shlédnout zde (doporučuji):

Skladba, která záběry doprovází, se jmenuje "Věř v sebe".
Ty dva světy v nás věří. A co my, věříme v sebe?

V čase 2:13-2:14 je možné vidět, proč staří Řekové pojmenovaly planety jako "tuláky" (planétés - tulák). Jedna z planet vyjde nad obzor a poté putuje ve zcela jiném směru než zbytek hvězdného nebe. Na ostatních záběrech jsou rychleji přebíhající světla - většinou družice, letadla atd.

"I hope this connection between heaven and earth inspires you to discover and create your own opportunities, to reach your rightful place within two worlds.

Doufám, že toto spojení mezi nebem a zemí vás bude inspirovat k objevení a vytvoření vlastních příležitostí k dosažení svého pravého místa v rámci dvou světů."

"Capturing the night sky in relation to earthly landscapes is my visual representation of [wo]man's search for meaning. For example, the galaxy may represent the unknown or future, while the chosen landscape may represent our physical limitations and being in the present moment.

Zachycení noční oblohy ve vztahu k pozemské krajině je mé vizuální vyjádření lidského hledání smyslu. Například, galaxie mohou představovat neznámé nebo budoucnost, zatímco vybrané krajiny mohou představovat naše fyzická omezení a bytí v přítomném okamžiku."

Brad Goldpaint

Řada dalších krásných fotografií i videí na:

pátek 3. srpna 2012

Momentální duchovní úkol českého národa

...o konci systému ateistické liberální ekonomiky ve světě již cvrlikají vrabci na střeše!


Materialistickému způsobu myšlení u nás odolává jen asi desetiprocentní duchovní jádro. To sice musí čelit v současnosti nikde ve světě neviděnému tlaku ateizmu a duchovnímu úpadku, jak se na něj valí z "podpásového typu kultury", z TV programů, z tlaku mafiánských struktur státní správy a z bordelů a heren na každém rohu. Protože ale není zničitelné, činí jej na druhé straně tento tlak fundovanější. Mezi nenápadnými lidmi u nás se začali hromadně objevovat nově a hlouběji myslící jednotlivci. Nejen ti píšící, ale zejména ti tiší. ("Blahoslavení tiší, neboť jejich dědictvím bude země.") Za tohoto stavu věcí se mi z mysli vynořuje tento momentální duchovní úkol českého národa:

Nejprve zde v malých skupinách a okruzích hlubších lidí "evropské zkumavky" (Česka) argumentačně a žitou praxí učinit ateizmus a konzumerizmus projevem směšné lidské nedomyšlenosti, životní nefundovanosti, vyjevení se ztráty duchovního rozměru osobnosti! Děje v Evropě a světě budou pomalu nebo rychle pracovat tak, že i tam se z konzumentů stanou směšné figurky. Směšné proto, že místo prožití smysluplného života zejména z hlediska věčnosti si daly za životní cíl co nejvíce smyslového zkonzumovat a za každou cenu umřít jako bohatí. Pokud možno bez práce, pomocí chytračení kolem těch hloupějších, tj. ještě pracujících! Ten cíl parazitům určitě krachne a to brzy. V kontrastu s životními debakly konzumních jednotlivců začne rozkladu odolávající národní jádro žít v oázách harmonických rodin a duchovních okruhů, v oázách alternativní zdravé životasprávy. V propuknuvší krizi vzory jejich chování indukují "metodou sté opice" šíření jejich přístupů k životu nejen v národě, ale následně i v ostatní konzervativnější Evropě. Dokonce si myslím, že do konce a důsledku dopracují u nás započaté prvky nové civilizace právě organizačně zdatní Němci. I reformace tu kdysi začala pak přeskočila do Německa.

Na základě současného stavu společenských věcí u nás by se tato vize mohla zdát naivní a společensky neuskutečnitelná. Cokoliv z materialistického pojetí života vybočujícího se zdá neprosaditelné, protože to jednak narazí na usazené mafie všeho typu, jednak nevzbudí zájem otupělých "nevoličů". Podle mne je to zdánlivý klid před změnou. Já vidím "úspěchy" světového tržního liberalizmu ve fázi, která je analogická "úspěchům" a stavu Velkoněmecké říše před Stalingradem! Dosud "trh se vším" také postupoval mílovými kroky, nyní již měří postup na metry.

Duchovní jádro českého národa nebylo v roce 1989 na tak rychlý pád komunizmu kvalifikačně připraveno. Toho využili všeho schopní a zavedli tu tržní hospodářství, tržní právo a etiku odvozovanou od peněz. Tato nepřipravenost duchovních lidí na rychlý zvrat by se už v nadcházející krizi neměla opakovat! Podle mne je nanejvýš naléhavé posílit směr ke konstituování "ostrovů pozitivní deviace", ve kterých se šíří zkušenosti s alternativními způsoby udržování zdraví, s alternativní produkcí potravin, s aktivovanou vírou a etikou, s duchovním smyslem života, se ctěním rodiny, předků, okruhu přátel.

(Josef Staněk)

Probuzený drak

Loňský geomantický  seminář Probuzení draka připomněl desáté výročí geomantických artefaktů v městské krajině Jeseníku. Letos jsme chtěli na...