Malvern Hills jsou svojí rozlohou naprosto nenápadné pohoříčko na jihozápadě anglických Midlands, dávné Mercie. V našich končinách neznámé i geografickým expertům. Těžko přirovnávat, ale ve Skotsku nebo v Kentu byste taky těžko našli někoho, kdo ví o Pálavě, Chřibech, nebo Rychlebských horách.
Jenže toto pohoří je ikonické a prastaré, možná vůbec nejstarší v Anglii. Zvlněný řetěz kopců se táhne jen devět mil, ale nad nízko položenými midlandskými rovinami se tyčí téměř jako velehory. Když jsem je při cestě z Birminghamu poprvé uviděl, nemohl jsem uvěřit, že to jsou opravdu ty třísetmetrové "kopečky".
Na jižním konci jsou Malvern Hills užší a nižší, na severním širší a masivnější. Svým zevnějškem připomínají gigantického hada nebo draka, položeného přesně v severojižním směru. No ale hlavně, to charisma...
Již moje první krátká cesta nahoru (z městečka Great Malvern se dá vyšlápnout na hřbet za nějakých dvacet minut) mě zcela okouzlila. Člověk jakoby se s těmi pár set výškovými metry ocitl v jiném světě, kde je vše, jak má být. Tráva, stromy, pěšiny, kameny. Oblé tvary kopců a cosi hojivého na duši.
Protože některé nevýhody mohou být také výhodami, rozhodl jsem se využít rozlohy malvernských kopců k tomu je projít (téměř) celé během jednoho dne. A tak jsem i přes varování místních, že to je celých patnáct (!) kilometrů vyrazil první květnovou sobotu na starodávnou očistnou pouť po dračím hřbetě, od ocasu k hlavě. Pěkně nahoru a dolů, nahoru a dolů, jak to v životě chodí. Místní věděli, co říkají, protože celkové převýšení je víc než kilometrové a žádná idylka to nebyla.
Ne křiklavý či oslnivý, spíš nenápadný, ale nesmírně příjemný dojem jiného světa zůstává po celou cestu. A to navzdory hojné návštěvnosti toho dne, kdy slunečné letní počasí vylákalo do vrcholové části stovky návštěvníků.
Je to tak hezké, až je to podezřelé, ale je to opravdové. Žádný klam, žádný kýč. V horních partiích všudypřítomný "pocit letu". A bodejť by ne, na dračím hřbetu.
A ještě něco je zde silně přítomno. Můžete hádat podle fotek, odpověď bude v příštím článku.
Byl to zkrátka den, na který člověk nezapomene. Díky, kamaráde! Díky, starý draku!
