pondělí 27. dubna 2020

Jesenicko je prostor mimořádný

Jesenicko je prostor mimořádný už jen svým uspořádáním. Je podobný člověku, jehož hlavou je nejvyšší vrchol Praděd a který otevírá svou náruč na sever, k rovinám a k moři, odkud svým silným dechem nasává nádherný čistý a voňavý mořský vzduch. Své paže má rozloženy jak na západ, tak na východ. Na každé paži, na prstech obou rukou, má zlaté prsteny. Na jedné je to Zloty Stok a na druhé Zlaté Hory.



Jeho otevřená náruč, v místě hrudi, najdeme všechny možné cennosti. Snad od všeho trošku. Různé druhy kamene, uhlí, písek i nejjemnější jíly.

Ale tam, kde má srdce, se nachází klenot nade vše cenný. Tím je magický Studniční vrch. Zdroj síly pro celý kraj. Zde srdce pumpuje životodárnou tekutinu k povrchu země. Zde je každý pramen jedinečný, jako by to byly jednotlivé žíly jdoucí z různých míst a soustředěné do malého prostoru. Žíly, jejichž životodárná tekutina, voda, zde prýští na desítkách, možná stovkách míst. Každý pramen je jedinečný, každý má jinou sílu, energii, vibraci, vůni, chuť, harmonii a tisíce dalších drobných a o to krásnějších rozdílů, které je činí jedinečnými a zároveň mimořádnými. Mnoho pramenů je ale skryto pod zemní a nikdy se na zem nedostanou: Tyto prameny vyživují a dodávají energii celému prostoru pod zemí. Jen díky jim zde má příroda úžasnou sílu. Jen díky jim zde najdete životní energii země. Jen díky jim zde najdete životní energii pro sebe.
Tělo s vrcholem na Pradědu a Studničním vrchem jako srdcem se pak dál volně a klidně rozlévá až k moři. Jeho pomyslné nohy pak smáčí v mělkých vodách Baltského moře.

Tak dochází k propojení hor a moře. Nádechem nasaje voňavý čistý mořský vzduch s vlhkostí moře a nechá jej vypršet na svá ramena a hruď. Vodu obohacenou hravostí potůčků a zelenou sílou lesů, pak nechá jako poděkování v poklidu plynout přes své tělo zpět do moře.

Zde, a obzvláště na hrudi je svět, kde je stále ještě dostatek energie pro život lesních bytostí, duchů hor, víl a skřítků, kteří tu pečují o přírodu. Mají to těžké, přestože jim lidé hodně tento prostor narušili, ale naštěstí ještě ne tolik, jako jinde. Ale co je moc dobré, je zde (opět více, než jinde) cítit z mnoha lidí úcta k přírodě, horám, zemi. Tento mimořádný prostor přitahuje lidi spřízněné s přírodou, je zde záchranný vor, jak pro bytosti lidské, tak pro bytosti lesní.

Každý z lidí, kdo tudy projde, je, ať chce, nebo ne, zasažen zvláštností tohoto prostoru. Mimořádně silnou energií, kterou zde nalezne. Mimořádně silnou energií obsaženou ve vzduchu, ve vodě, v přírodě. Je to nádherný kraj, který zároveň díky své síle utváří a formuje své obyvatele. Zde, jako v jednom z mála míst si příroda uchovala svou sílu.

Popsat všechny skryté poklady tohoto prostoru je nad lidské síly. Všechny knihy světa by na to nestačily. Všechen lidský čas by na to nestačil. Ale stojí za to zachytit a popsat alespoň jejich nepatrnou část.

(z připravované publikace Průvodce lázněmi Jeseník aneb Co uvidíte, když zavřete oči od Martina Středy)

sobota 25. dubna 2020

Arménský Stonehenge

Dvě stě čtyřem vztyčeným čedičovým kamenům poblíž Sissianu v Arménii byly připisovány mystické, plodivé a kosmické účinky, ale jen zřídkakdy způsobily starověké památky takovou senzaci v astronomických kruzích. Uskupení stojících kamenů, některé s otvory v nich, je totiž považováno za ranou observatoř, i když jejich zarovnání není pro tento účel ideální. V každém případě je místo krásné a staré a stojí za to jej vidět.


Karahunj je o 3500 let starší než anglický Stonehenge a o 3000 let starší než egyptské pyramidy. Celá plocha observatoře je 7 hektarů. Podle vědců byl chrám postaven k uctění arménského hlavního boha Ariho, tedy Slunce. Chrám je umístěn v centrální části Karahunje, vedle něj je zde rozlehlá observatoř a také "universita", která tvoří křídla chrámu.

Arménští vědci se domnívají, že existuje spojení mezi názvem Stonehenge v Anglii a Karahunj. "Stone" (kámen) v arménštině je "kar" a "henge" (slovo, které v angličtině chybí) je stejné jako "hunj" (arménsky hlas, zvuk, ozvěna).




Volně přeloženo a sestaveno podle http://www.armeniapedia.org

úterý 7. dubna 2020

Zlatý pramen

Voda zde skutečně má zlatavou energii. Je to energie posbíraná z prostoru nad pramenem. Uložená sluncem do stráně. Není to tak silná energie, aby byla obsažena ve vodě, ale vytváří jakýsi film na vodě, takový obal, esenci. Tato esence zlaté energie v sobě obsahuje energii všech květin na stráni rostoucích a jejich sílu. Vzdáleně tuto vodu lze přirovnat k bylinnému čaji, ale s tím rozdílem, že voda nese živé energie a informace na rozdíl od sušených bylinek. Energie, kterou nese voda na svém povrchu, je vhodná na léčení, obnovu a posílení střev (speciálně tlusté střevo) a močové cesty. Dále pak zvyšuje vitalitu zde umístěných orgánů a to zvláště reprodukčních. Posílení se týká mužů i žen téměř se stejnou silou, jen o maličko více u mužů.



Pramen Šárka
Barva pramene Šárka je středně zelená. Je to barva lesa v plné síle v plném létě. Z okolního lesa také nabírá energii a sílu. Cyklus síly tohoto pramene je shodný s cyklem lesa. Na jaře se zvyšuje energie pramene, přes léto kulminuje a na podzim usíná. Je to místo, které přitahuje lesní bytosti, které z něj čerpají sílu. Obsahuje v sobě esenci přírody, lesa, barva je intenzivně zelená.
Na jaře pramen získává i trochu zlatavé sluneční energie, ale ta rychle přechází do světle zelené a později do tmavě zelené. Na podzim pak intenzivně tmavě zelená přechází až do bílé pouze s malým zbytkem tmavě zelené energie.
Pocitově lze s něj vnímat, že obsahuje energii nejenom stromů, ale i mechů a kapradin okolo. Tento pramen umožňuje napojení na vrchní vrstvu země, přírody. Vrstvu, ze které vyrůstají stromy. Umožňuje lépe se na přírodu napojit, lépe vnímat, stát se její součástí, prociťovat blízké okolí. Tento pramen má lokální vliv na ploše cca 50 - 100 metrů okolo něj. Z této oblasti čerpá energii a koncentruje ji do svého pramene, který ji zase obohacenou o minerály a záblesky sluneční energie vrací zpět přírodě a bytostem, které pramen používají ku prospěchu přírody.
Pramen je vhodný, kteří se chtějí více napojit na přírodu, lépe ji vnímat, nebo prohloubit již stávající své schopnosti. Jedná se spíše o takové doladění, vylepšení již existující schopnosti. Pomáhá se více uvolnit a lépe se napojit na energii přírody.
Napití z tohoto pramene je třeba spojit se vzdáním úcty okolní přírodě, energiím zde přítomným a poděkování místu, že existuje. Nejen pramen, ale i toto místo. Pramen jako takový je chráněný energií lesních bytostí, které si jej chrání a jsou neradi rušeny hlučnými lidmi, nebo lidmi, kteří v sobě nemají úctu k přírodě. Takoví lidé narušují harmonii a energii tohoto jemného místa.

(ze vznikající publikace Průvodce lázněmi Jeseník aneb Co uvidíte, když zavřete oči)
ilustrační fotografie: Smrkový a Vilémův pramen a malý Vítek
komentář: Z tajného deníku vévody von Mecklenburg byla fikce, vytvořená fantazií, a toto... skutečnost?

pátek 3. dubna 2020

Ve víru proměny

Šířící se pandemie čínského koronaviru proměnila během pár dní náš život. Zavření škol, hranic a restaurací, ukončení kulturních a sportovních akcí spolu s karanténami a rouškami změnilo jeho rytmus a přesunulo nás do jiného běhu času. Ve společnosti se rozšířila panika, i mnoho z těch, kdo neonemocněli, se náhle muselo potýkat se strachem o život a zdraví, ať už své, nebo svých blízkých. Zároveň se strachem z nejisté budoucnosti se navzdory nepříznivým podmínkám objevila i solidarita, vzájemná nezištná pomoc, humor. Pohled do médií každodenně přináší nová data o počtu nakažených, uzdravených a zemřelých, o distribuci zdravotnických pomůcek, o vývoji v jiných zemích. Vedle toho nám "pomalejší" čas nabízí prostor položit si klíčovou otázku: Proč? Jakou má toto dění příčinu? Jaký má smysl? A dá se na tyto otázky vůbec odpovědět?



Bezútěšnost materialismu a širší horizonty
Takzvaný vědecký světový názor, který se šíří od dob renesance a je dnes v západním světě a v mainstreamových médiích převládajícím myšlenkovým proudem, nabízí jen omezený prostor pro odpověď. Uznává totiž jen existenci hmoty, respektive toho, co jde "změřit a zvážit". V 18. století jeho představitelé rezignovali na poznávání všeho, co je skryto pěti lidským smyslům, a později začali skutečnost, že by něco takového mohlo existovat, popírat úplně. Ještě později se k tomu přidal výsměch a arogance vůči těm, kdo tvrdili něco jiného nebo se takovým poznáním zabývali.
Stejně jako vše, i tato pandemie je tedy v očích "klasické" vědy výsledkem zcela náhodných hmotných procesů. Příčinou je tedy fakt, že virus, který dosud žil jen ve zvířatech (netopýrech, cibetkách, luskounech), se uchytil v člověku. A začal se šířit, mutovat, oslabovat a zabíjet. Na vině jsou "Číňané, kteří jedí zvířata a mají špatnou hygienu". Anebo, pokud se podíváme na alternativní weby: virus unikl z laboratoře, kde se vyvíjejí biologické zbraně a na vině jsou ti, co jej neuhlídali, nebo dokonce úmyslně vypustili mezi obyvatelstvo. Otázka po smyslu v tomto myšlenkovém rámci není vůbec možná. Maximálně jej lze vidět v hledání hmotného východiska, tedy nalezení léku, či způsobů, jak se viru vyhnout, prevenci.
Čistě materialistický pohled je tak nevyhnutelně spojen s prázdnotou, strachem, s křivdou, snad i zoufalstvím. Náhodou zmutoval, náhodou se uchytil v člověku a také "chytit" jej lze náhodným přenosem. Od lidí, kteří přijdou do kontaktu s nakaženým, jej někteří chytnou, jiní ne. Stačí se "nešťastně" dotknout madla v MHD. Riziko snížit pravidelným mytím rukou, rouškami atd. atd.
Nabízí se nám však i jiný pohled. Příčiny dění ve hmotě jsou skryty na hlubších úrovních, které nejdou postřehnout tak snadno, ale přesto to možné je. Existence člověka i světa má konkrétní smysl/určení a vše se děje v souladu s tímto smyslem. Ve starověku a středověku nabízelo tento rámec to, co nám dnes zůstalo jako náboženství a náboženský (též magický) pohled na svět. Často se dnes jedná o vyprázdněné myšlenkové formy bez skutečného obsahu a pro moderního člověka je to méně srozumitelný jazyk než pro naše předky, přesto jeho význam přetrvává i dnes.
Kromě toho je tu moderní věda, která materialismus 18. a 19. století již překonala. Část současných vědců se dívá na svět očima nového paradigmatu a říká, že to, co je hmotné, je pouze malou součástí všeho, co existuje. Nehovoří o Bohu, božstvech a bytostech, spíše o jiných dimenzích a rozměrech reality. Používá moderní jazyk, který je současnému člověku srozumitelnější, na druhou stranu je ve srovnání s náboženskou řečí poněkud "techničtější", odosobněný.
Z hlediska tohoto staronového světonázoru na "všehomír" se při hledání odpovědí na naše otázky z úvodu článku otevírají zcela nové, širší horizonty a úplně jiná perspektiva.

Proměna vnitřních úrovní Země
Že to, co vnímají naše hmotné smysly, je jen malým střípkem reality, jakousi viditelnou špičkou ledovce, v tom se shoduje s názory vědců nového paradigmatu slovinský sochař a geomant Marko Pogačnik. Ten v sobě vyvinul senzibilitu vůči skrytým, nehmotným dimenzím přírody a krajiny a vytvořil i díky tomu během svého života pozoruhodné dílo.
Marko Pogačnik již déle než dvacet let upozorňuje na to, že jsou v běhu zásadní změny: "Podle mých dlouholetých systematických pozorování je éterný prostor Země momentálně vtažen do dalekosáhlé transformace. Může to znít překvapivě, protože téměř nic z této proměny není navenek vidět. Odehrává se na jemných rovinách zemského prostoru. V únoru 1998 jsem zaznamenal první známky toho, že vznikají nové základy reality, kterou známe."
Marko nazývá tento proces zemskou transformací a vidí její smysl ve změně koexistence planety s lidskou civilizací.
"Můžeme si představit tuto proměnu Země jako pokus o sebeléčení. Během milionů let evoluce se Země naučila překonávat všechny možné překážky. Dokonce i propast ekologické destrukce může být prostě jen jednou z dalších překážek. Z naší zkušenosti víme, že překážky nemusí být jen něčím, co je potřeba dát pryč, mohou být také příležitostí k novému učení. Možná proto se Země rozhodla zahájit celkovou transformaci svého uspořádání raději než odstranit překážky pomocí ekologické katastrofy. Je zřejmé, že Země není jen a pouze fyzickou planetou. Je obklopena biologickými, energetickými a emocionálními sférami, které umožnují vývoj mnoha forem života na jejím povrchu. V epoše, která se nyní uzavírá, hrály hlavní roli éterné složky blízké hmotě. Tedy přesně ty rozměry prostoru, které jsou nejvíce ovlivněny ekologickou destrukcí. Ty se nyní hroutí a stahují, ale zároveň jsou nahrazovány novou, multidimenzionální strukturou prostoru. Z praktického hlediska to znamená, že navzdory intenzivním, dokonce osudovým změnám, které se odehrávají na neviditelných energetických a emocionálních úrovních, život na Zemi pokračuje ve svém normálním kurzu.
Tato proměna se dá nejlépe přirovnat ke svlékání hadí kůže. Stará kůže už je příliš těsná a místy děravá. Žádný problém! Pod ní roste nová volnější kůže, která umožní hadovi pokračovat v růstu. Jakmile bude nový oděv připraven, starý se může zahodit a had se bude moci radovat z nového."
K aktuální situaci epidemie koronaviru ve svých komentářích k pravidelným meditacím sítě Lifenet napsal:
"Hloubka, ve které se lidská kultura momentálně nachází, je zapříčiněna nejmenšími bytostmi na Zemi. Rodina mikrobů a virů je nejstarším životním společenstvím, starým miliardu let. Ztělesňují moudrost Země a její schopnost udržet planetu při životě. Co nám chce sdělit rodina mikroorganismů tím, že vyprázdnila naše ulice a dostává do karantény celé národy?
Je na čase probudit se a rozpoznat, že lidé zdědili od planety Země onu nádhernou vlastnost být kreativní bytostí, jako je ona sama. Být kreativní může znamenat vytvořit zdraví a mír, ale také zrušit konflikty. Protože ale mnoho lidí si není vědomo tohoto hodnotného daru a nejednají jako vědomé, milující bytosti, obrovské a silné společenství mikrobů vyhlásilo poplach. Slyšíme ho? Rozumíme proč - nebo jednáme pouze ze strachu?"


Návod na přežití v roce 2020
Desetiminutové video s tímto názvem, natočené v roce 2018, je ke shlédnutí na youtube. Během března zaznamenalo nebývalý nárůst sledovanosti. Vystupuje v něm další osobnost s pozoruhodným vhledem do vnitřních úrovní reality, ruský léčitel a diagnostik Sergej Lazarev. Ve videu téměř "prorocky" mluví o březnu 2020 jako o období, kdy začne naplno fungovat tzv. "nová energetika Země". Zmiňuje velkou pravděpodobnost výskytu epidemií, zemětřesení a dalších obtíží.
Příčiny životních i civilizačních pohrom vysvětluje na příkladu jednotlivce: "Často se stává, že chytrý, talentovaný, energický člověk začíná vydělávat velké peníze, získává vliv a zdá se mu, že řídí svět. Objeví nové formy byznysu a získává úspěch, ať se zabývá čímkoliv. Nenápadně v něm vzniká pocit výjimečnosti, prvenství a nadřazenosti nad jinými. Může to být jakákoliv maličkost, různé nuance v naší duši, zvenčí se chová korektně, neporušuje zákon, neboli - z lidského hlediska je všechno krásné. A najednou jej potkají nepříjemnosti a neštěstí. Existuje takové rčení - "přišla bída, otvírej vrata".
Sergej Lazarev považuje za příčinu oslabení imunity, nemocí i osudových neštěstí tzv. vnitřní agresi, která poškozuje naši psychiku. "To, co nazýváme duší, je v podstatě naše podvědomí, nebo nevědomí. A podvědomí nás řídí z 95 až 97 procent. Proč? Protože v našem podvědomí se uchovává informace o minulosti i budoucnosti. Ono ví o mnoho více než naše vědomí. Proto se řídíme našimi hlubinnými emocemi. Takže když ty nejsou v pořádku, když mají nesprávný obraz světa, který se rozchází s reálným hlubinným správným modelem, začínají se objevovat problémy. Můžeme se obrátit na lékaře, ale to je málo efektivní. Je třeba se zamyslet také nad stavem duše. Ale co je nejdůležitější - dřív než nám začaly nepříjemnosti a neštěstí, musíme hodnotit kvalitu života ne podle peněz, podle úspěchu, ne podle statusu, stability a bohatství, ale podle kvality našeho charakteru a citů. Když se u nás objevuje pocit pohrdání a nadřazenosti, když odsuzujeme, když jsme depresívní a urážíme se, tak jsme už nemocní. Jen o tom ještě nevíme. Nemoc začíná v duši."
A co říká Sergej Lazarev k původu koronaviru?
"Nejsem přívržencem spiknutí, konspirací. A nakonec jakékoliv spiknutí se také děje z vyšší vůle. Takže, když budeme hledat viníky, nikdy se nedopracujeme blízko k pravdě. Je třeba pochopit zákonitost toho, co se děje. Za lidmi, dokonce i za organizátory nějakého procesu, je nutno vidět vyšší zákonitosti. Virus zmutoval. Nacházel se a pěkně si žil v nějakých živočiších, potom najednou zmutoval a pro člověka se stal nebezpečným. Otázka zní: proč zmutoval a kde mohl zmutovat?"
Není podle něj náhoda, že se tato epidemie vyvinula právě ve Wu-chanu: "Čína je vůdčí zemí. Snaží se ovládnout celý svět ekonomicky i politicky. Čína je na vzestupu. A pocit nadřazenosti, jakoby Boží vyvolenosti, se začíná objevovat stále jasněji a zřetelněji. To je to, co se nazývá pýcha. Jak je možno vyrovnat energetiku velkých skupin lidí, u kterých sa objevil pocit nadřazenosti, jako výsledek uctívání blahobytu, úspěchu, peněz, stability? Je třeba je této stability zbavit. Musí přijít infekce, která musí udělat to, čemu se říká "ponížení osudu". Jak reaguje člověk, který uctívá blahobyt s velkou pýchou? Jak reaguje na údery osudu? Vnitřně je nepřijímá a uráží se. Cítí se ukřivděný. A toto většinou zasáhne plíce. Proto se musí objevit choroba, reakcí na kterou budou problémy s plícemi. A čím víc je člověk připoutaný ke stabilitě, tím těžší průběh u něj bude nemoc mít.
Dávno jsem si u pacientů všiml, že když je člověk přísný, nesmiřitelný a nepřátelský, nepřijímá změny v osudu, tak mívá často problémy s plícemi. A současný virus je, jakkoliv je to divné, podvědomý pokus lidstva zachránit svoji duši od rozkladných tendencí…"

Posun k vyšším vibracím
Podobně pozoruhodným způsobem "trefila" dataci přicházejícího náročného období spisovatelka a lektorka Inelia Benz, žena chilského původu, žijící v USA, která již deset let cestuje a přednáší po celém světě. Na sklonku roku 2018 zveřejnila video s názvem "Co pro nás vidím v roce 2019", ve kterém upozorňovala na to, že poslední třetina nadcházejícího roku bude zlomová pro celý svět: "Řeknu vám, že musíme začít nyní. Žádné další plýtvání časem, žádné další odkládání nevyhnutelného a žádné další omluvy proč jsme něco ještě neudělali."
Nešlo samozřejmě o žádná hygienická opatření ani nic podobného. Její výzva spočívala v tom, aby se lidé, kteří si jsou vědomí hlubších základů existence, posunuli svým vědomím a jednáním do tzv. "nového paradigmatu", tedy k novému přístupu ke světu a svému okolí.
Co konkrétně to znamená? Opustit staré vzory, myšlenky a emoce, založené na moci a převaze nad ostatními, jinými slovy dále se nepodílet na nízkofrekvenčním chování. To je podporováno zejména lidmi, kteří aktivně prosazují své vlastní nebo cizí utrpení, bolest, hněv a strach. A tyto staré vzory jednání působí také v mnoha našich nevědomých reakcích. Místo toho je možné a životně důležité se posunout ke tvorbě osobního i kolektivního vysokofrekvenčního pole, založeného na jiném přístupu. Na moci nad sebou samým, na vědomé volbě a spolupráci s ostatními. Klíčovou roli v tomto novém paradigmatu přisuzuje také Inelia naší schopnosti být kreativní.
Jak to vypadá v praxi, a že to není vždy jednoduché, popisuje v textu, který nedávno zaslala svým příznivcům. Na začátku března se psovi paní Inelie přihodilo neštěstí. Štěně jménem Lucy uteklo a na silnici jej přejelo auto. Navzdory těžkému zranění nohy se Inelia s manželem rozhodli Lucy neutratit a pokusit se o léčbu, a to i přes velké finanční náklady. Výrazné zlepšení, popisuje Inelia, nastalo až po "observation" (pozorovací meditaci), která přinesla následující vhled a poznání:
"Musela jsem si přiznat a uvědomit si, že jsem na Lucy obrovsky nahněvaná. Naštvalo mě, že utekla a nechala se přejet. Já vím, je to hloupé, že? Ale když se pozorujeme poctivě, všechno se zviditelní, všechno. Zpracovala jsem svůj vztek a dovolila Lucy znovu vstoupit do mého pole. Najednou byla šťastná. Doslova se usmívala. Věci se okamžitě začaly posouvat. Její prognóza se přes noc změnila, infekce začala mizet, začala jíst, a když jsme ji vyzvedávali z nemocnice, tak nám dokonce vrátili část poplatků.
Pro mě a mého muže to od základu změnilo způsob, jakým fungujeme. Stejně jako většina lidí jsme byli v případě našeho štěněte i lidí okolo nás velmi tolerantní k "normálnímu" chování, které nebylo vysokofrekvenční. Ale teď... teď už nemůžeme. Už nemůžeme dovolit, ani sobě, ani jiným, dávat ve svém poli vědomí volný průchod negativním návykům."
Tento zážitek prakticky ilustruje, jak jemné roviny našich myšlenek a citů ovlivňují proces uzdravení a osud. Vyhlášení karantény a dalších omezujících opatření ve Spojených státech komentovala Inelia Benz takto:
"Je potřeba zvládnout a zpracovat strach a obavy, je to velmi důležité. Ale dějí se i jiné úžasné věci, všimli jste si, jak čerstvý je vzduch? Po celém světě se nepoužívají miliardy aut. Benátské kanály jsou čisté, průzračné, vracejí se tam ryby poprvé po... dlouhé době. To vše proto, že tam nejsou žádní turisté. Stres z dopravní špičky je pryč. Stres a vztek z konkurenčních sportů má pauzu. Domácí mazlíčci po celé planetě jsou nadšení z toho, že jejich majitelé jsou doma. Děti a rodiče se učí fungovat jako skupina! Bary a kasina jsou zavřené.
"Sociální distancování" je opakem toho, co se právě děje. Ano, fyzické distancování se skutečně děje, ale společnost se dává dohromady, lidé si navzájem pomáhají a iluzi "každý sám za sebe" razí už jen malá menšina, která je vysoce propagovaná. Stačí, aby JEDEN člověk skoupil veškerou rýži z obchodu pro vytvoření iluze "každý kupuje rýži", i když všichni ostatní si prostě vzali každý jen jedno balení."

Aktivace obrany Matky Země
Výjimečné osobnosti s vhledem do mimosmyslových oblastí existence máme i v České republice. Jednou z nich je paní doktorka Jana Brzobohatá, která společně se svými kolegy z brněnského Agape už téměř třicet let obětavě pomáhá hledajícím lidem nahlížet skryté životní souvislosti. Slouží jí k tomu mimořádný dar vyjádřit děje v neviditelných sférách prostřednictvím takzvané automatické, nebo symbolické duchovní kresby.
20. března 2020 zveřejnila paní Brzobohatá na stránkách agapebrno.cz pravidelnou Posilující kresbu pro jarní období, která se tentokrát vymykala svým obsahem i rozsáhlým průvodním textem.
"Souvislosti vzniku koronaviru vychází přímo z narušení energií Matky Země a přírody a jsou vyvolány dlouhodobou ničivou lidskou činností. Při hledání původu Koronaviru je tedy poprvé zachycena v kresbě silně vibračně útočná aktivní energie Matky Země. Země se oprávněně brání a tvrdě vrací lidem v různých formách nevídané pohromy, včetně této nebezpečné pandemie," uvádí vysvětlující text ke kresbě.
"Koronavirus není tedy seslán na lidi z duchovní úrovně jako trest boží, jak občas tvrdí církev. Je spuštěn přímo Matkou Zemí za její bezohledné ničení lidmi. Měli bychom ji milovat, žádat o odpuštění, nedrancovat ji, nezneužívat, vážit si vody, nezavalovat ji odpadky, pečovat o ni, šetřit ji i celou živou i neživou přírodu. Každý by měl najít svůj způsob, jak to napravit. Žít s Matkou Zemí v souladu a prospívat jí, aby se již její ničivé a bolestné vibrace neobracely proti lidem."
"Koronavirus má i mnoho pozitivních dopadů," píše dále paní Brzobohatá. "Může mnoho lidí změnit k dobrému, vede je k uvědomění si lidské sounáležitosti, vzájemné podpory, k pozitivnímu konání, k národní hrdosti a hlavně uvědomění si skutečných lidských a duchovních hodnot ve svém životě. V této mimořádné vážné době ohrožení lidstva kresba potvrzuje, že dostáváme i maximálně vysokou duchovní ochranu. Lidská aura je mnohonásobně posilována, jako nikdy předtím. Toto je zakresleno největším oválem černé barvy. Je prostoupený a plně zaplněný spirálami, které mnohonásobně zesilují ochranu proti všem druhům ataků z hmotné i astrální úrovně. Zdůrazňuji také, že i v tomto těžkém životním období poznamenaném koronavirem, základní duchovní ochrana a energie lidstva pramení a přichází z lásky Ježíše k lidem," upozorňuje Jana Brzobohatá na další souvislosti, mimo jiné i s blížícími se velikonočními svátky.


Podrobnější informace a vysvětlivky k jednotlivým částem kresby lze najít v členské sekci Agape Brno (www.agapebrno.cz, Galerie). Z obrázku lze čerpat posilu přikládáním rukou nebo nošením zmenšené kopie kresby u sebe a s prosbou k přírodním silám a Matce Zemi o předávání potřebné energie.

Závěr
Vrátí se po čase naše životy zpátky do zajetých kolejí? Nebo je koronavirus začátek a tyto změny budou hlubšího a trvalejšího rázu a "všechno bude jinak" i po ukončení karantén? Je mnoho otázek, na které je nyní velmi těžké odpovědět.
Věříme, že uvedené pohledy osobností, které se (aspoň zatím) neobjevují v mainstreamových médií, mohou leckomu pomoci k většímu nadhledu a klidu, stejně jako k odvaze přemýšlet či vykročit novým směrem. Ačkoli každá z těchto osobností hovoří trochu jiným jazykem, jejich vhledy se pozoruhodně doplňují a tvoří nezávisle na sobě překvapivě konzistentní pohled na příčiny současného dění. Jak s těmito myšlenkami čtenáři naloží, zůstává na každém z nich.

(Ilustrační fotografie - internet, starý most ve Sligachanu, Skotsko)

Probuzený drak

Loňský geomantický  seminář Probuzení draka připomněl desáté výročí geomantických artefaktů v městské krajině Jeseníku. Letos jsme chtěli na...