Je to už déle než měsíc, co jsem se po amerických
prezidentských volbách ponořil do dění ve Spojených státech. Vše nasvědčuje
tomu, že se tam schyluje k historickým událostem, možná velmi dramatickým
včetně menší či větší občanské války. Ta se tam již nyní odehrává na jemných
plánech. Zdaleka nejde jen o politiku, vše má hluboký přesah. Pár
myšlenek k tématu.
Před více než dvaceti lety jsem
v Praze zcela náhodou zabloudil do kina, kde se promítal film Spiknutí
(Conspiracy theory) s Melem Gibsonem v hlavní roli. Jde víceméně o
klasický thriller, jehož hlavní myšlenka se točí kolem dnes tak populárních
(tehdy ještě ne) „konspiračních teorií“.
Mé vnitřní vedení mi tehdy zcela jasně dávalo najevo, že se mám dobře dívat, že
přesně takhle to funguje, že je ve filmu přesně vystiženo jedno „jádro pudla“.
Od té doby tuto „stopu“ sleduju a občas kroutím hlavou nad tím, jak je člověk
životem vedený i na místa, kam by sám nezabloudil, například do kina, když prší.
(A to jsem tehdy ještě nevěděl, že podle pravidel hry mezi „mocnostmi“ je skrze
hollywoodské bijáky lidem sdělováno, jak se věci ve víceúrovňové realitě doopravdy
mají).
Kdysi mi jeden kamarád sděloval svůj postřeh, že když o někom píší ošklivě v místních novinách (Jestyd, aneb
Jesenická drbna), musí to být dobrý a zajímavý člověk. Po letech vím, že to
sice neplatí stoprocentně, ale jedná se skutečně o jistý princip, který se dá
vysledovat, a to na mnoha úrovních mediálního světa, zejména u takzvaných „masmédií“.
Některá mají mediální „deformování hrdinů“ a „heroizaci deformovaných“ jako
jeden ze svých hlavních cílů.
Jsem tak trochu, na dnešní
rychlou dobu možná i dost staromódně, zatížený ověřováním, čerpáním
z primárních zdrojů a tvořením vlastního úsudku na to či ono. Když něco
tvrdí média, včetně těch alternativních, ponechávám si vnitřní odstup a
v rámci možností se snažím dobrat se k prověření a vytvoření
názoru sám. Tak jsem v uplynulých letech a desetiletích shlédl například nejedno Putinovo televizní vystoupení a také pár tiskových konferencí Donalda Trumpa. A
vím zcela jistě, že mediální obraz těchto dvou oficiálně nejmocnějších mužů
planety neodpovídá realitě a je úmyslně v mainstreamových médiích zabarvován
tak, aby působil na důvěřivého diváka co nejhůře (říká se tomu také démonizace).
Již několik let mezi všemi konspiračními teoriemi dominuje jedna, která je po některých stránkách nejšílenější a nejbizarnější, po jiných zase nejkomplexnější a nejneuvěřitelnější. Video v angličtině zde: Plán na záchranu světa Jenže mnohé z toho je podivuhodně doloženo a objevují se nové a nové indicie, které zapadají do mozaiky. A zároveň se vše dál a dál odvíjí v souladu s tím, co již několik let říká hlavní narativ. Co bude dál? Naplní se naděje, které tento příběh dává? Nebo vyjde najevo, že šlo o možná největší psyoperaci v dějinách, která vyústí do dalšího velkého zklamání a frustrace?
V posledních letech se téměř vše ve stále větší míře zneužívá. Dokonce i virus, dokonce i část zdravotnictví, nemluvě o vládních úřadech a institucích. Teď už je zřejmé, že dokonce i volby a volební systém. Ale když někdo dlouhé roky a desetiletí zneužívá americkou armádu, může jednoho dne přijít payback a možná právě v takové situaci se nyní nacházíme.
Hnutí, které stojí za prezidentem Trumpem, má v názvu první tři slova americké ústavy z roku 1176: We, the People. My, lidé. V prvním plánu je jedna rovina: právně-politická, historická. Je tu ale ještě ve druhém plánu další význam. Domečku, domečku, kdo v tobě bydlí? praví se v pohádkách. Ne každý, kdo disponuje lidskou tělesnou schránkou, je lidskou bytostí. Ne v každém lidském těle je bytost typu člověk. A právě taková hra se nyní může v pozadí zlomových událostí v USA odehrávat… A jde v ní o mnohem víc než o „politiku“.
