Druhá příčina stále se opakujících konfliktů na Blízkém východě spočívá ve vzorci chování, který lze nejlépe popsat jako "absence přítomnosti". V mém dramatickém snu bylo skryté nebezpečí nepřítomné přítomnosti vyjádřeno tím, že dav považoval popravu za něco úplně normálního. Záchrana v tomto snu přišla přišla až ve chvíli, kdy jsem si uvědomil odpovědnost za život v těle položením otázky: co řeknou má žena a děti, až se dozví, že jsem si nechal dobrovolně useknout hlavu ve vzdálené zemi? Přímé tělesné spojení s realitou okamžiku uzdravilo přítomnost s plnou silou, obnovilo mou schopnost činit nezávislá rozhodnutí a vymazalo nadvládu minulosti společně se všemi utkvělými představami a zabetonovanými tradicemi, které potlačovaly sílu a rozsah současných proudů života. Trvalý léčebný proces mohl začít.
Po geomantické stránce je absence přítomného ve Svaté zemi zřejmá ve specifických historických rolích a náboženských významech, které jsou přisuzovány jejím jednotlivým ohniskům životní energie. Je docela dobře možné, že se vůbec nikdo nikdy nezajímal o jejich současnou roli v energetickém organismu země. Relativní důležitost míst je odvozena ne jejich aktuální geomatickou funkcí v krajině jako celku (to znamená v holonu Izraele nebo Země), ale jejich pravděpodobnou rolí v daleké minulosti, podle toho, jak jsou místa citována v Bibli nebo Koránu. Jako turistům jsou nám vyprávěny všechny možné detaily biblické minulosti a někdy dokonce prorokované budoucnosti místa, ale nikdy nic o jeho současné, pravé identitě. Následkem toho uvízla krajina a její jednotlivá místa v náboženské a ideologické dualitě minulosti a zůstává ve stavu trvalého odcizení.
Spojení se skutečností tady a teď úplně chybí. Toto neuzemnění nabízí nekonečné příležitosti manipulovat zemi a její lidské obyvatele a tlačit je proti jejich vůli do zdánlivě bezvýchodných situací. Příčinou tohoto útěku do minulosti a budoucnosti je způsob, jakým obyvatelé země přemýšlejí a žijí, a tak jsou jejich nesnáze ve skutečnosti případem sebe-manipulace. K započetí léčebného procesu v této téměř beznadějné situaci by měl být rozvinut odlišný postoj k životu a krajině. Na prvním místě musíme zohlednit blaho konkrétních etnických skupin, jednotlivců nebo míst bez ohledu na předjímané myšlenky nebo ideologické normy. A dále, musíme najít jednoduché cesty k přeměně nešťastného současného stavu v hojnost života.
Dobré uzemnění je potřebné v každém okamžiku na každém místě Blízkého východu. Setkali jsme se s takovým příkladem uzemněného způsobu jednání v komunitě Sekem v deltě Nilu. Tato komunita proměnila rozsáhlé oblasti pouště v zemědělskou půdu a kombinuje biodynamické zemědělství s obecně prospěšnými projekty i vzdělávacími a kulturními příležitostmi. Pro naši poutnickou skupinu byla návštěva Sekemu vítanou změnou: místo na Blízkém východě, které nereflektuje dopad starověkých historických, náboženských a politických břemen, ale funguje v přítomnosti a je zakotveno v moderním spirituálním úsilí.
V Sekemu je možné vnímat původní plnost pole životní energie Egypta, bohatstvím oplývající éterný svět, který je jinak výše zmíněnými rozkladnými faktory potlačen a vypuzen do podsvětí. Byli jsme hluboce pohnuti krásou a silou éterických rozměrů prostoru, které starověká egyptská kultura zajisté kultivovala zcela vědomě.
Vnímali jsme Sekem jako vítanou bránu, přes kterou se vyhoštěné kvality prostoru mohou znovu svobodně projevovat v přítomné době.
(přeloženo z knihy How Wide the Heart: The Roots of Peace in Palestine and Israel)
(fotografie - internet: Starý Jeruzalém, Betlém, 4xSekem)
