Vnímám tuto zemi jako hluboký oceán

Vnímám tyto bytosti, tuto zemi, jako hluboký oceán, úroveň jejich vědomí starou jako samu Zemi.

---

Vidím je jako velkolepé bytosti, které pečují o archetypy vaší krajiny - ty archetypy, které poskytuje Země.

Při napojení na tyto hory jsem začala vnímat božskou dimenzi, vtělenou do nich, dovnitř Gaie. Mluvím o bohu jako o kosmickém mužském principu. Tři vrcholy (Velký Děd, Malý Děd, Praděd) se zřejmě starají o to, aby ženský princip mohl tvořit, žít podle Pravdy, sladěn s univerzálními zákony a cykly. Praděd ukrývá "černý" aspekt: prapředka, strážce probíhajících cyklů. Toho, který neustále tká vlákno spojující celek vaší země (možná širšího území) s božskou ideou.

Myslím, že tyto hory jsou připraveny komunikovat jako svobodné bytosti.

(z korespondence se spřízněnými dušemi z okruhu Marko Pogačnika)

.

Můj kamarád drak

Na konci prázdnin se v kinech objevil další "dračí" film. Jak název naznačuje (v originále ovšem Pete´s dragon) a jak už se stalo v posledních dvaceti letech pravidlem, drak zde bude opět kladným hrdinou:

---

Protože dračí téma mě, jak je vidět v článcích okolo, dost doprovází, před pár dny jsem začal pátrat, kde by se film dal vidět. A překvapeně zjistil, že už téměř nikde. Konkrétně v našem Olomouckém kraji výsledek nalezených kin: nula. No ale jaká náhoda, zrovna tento týden v čase před svátkem archanděla Michaela (též drakobijce) dávají Mého kamaráda draka v Bruntále. Tedy doslova na dohled od Pradědu. A navíc právě mimo jiné v den mých kulatých narozenin. No řekněte, není to prapodivná souhra okolností?

Na Bruntálsku by se toho našlo k dračímu tématu i více. Například docela nedávno se tam v moderní, trochu zdeformované podobě znovuzrodil dračí kult. Říkají tomu "zubatá žába", což je na pokraji urážky, ale jako symbol regionu je to jednoznačně trefa do černého. Prostě, jak zaznělo před dvěma lety, při konstelacích na Velkém Dědu: Bruntál je překvapivě v pohodě...

Samotu potřebuje jako vzduch

Introvert nepotřebuje vnější stimuly: všechno, co potřebuje ke štěstí, je v něm samém. Les tajemství a záhad, pěšinka úvah, jezero odpočinku, pramen hojnosti, útulné přístřeší skýtající krb k uvolnění, křeslo ke snění a nekonečnou záplavu knih.

---

Samotu introvert potřebuje jako vzduch.

Introvert je sám se sebou rád. Dokáže své mysli navodit stav "dokonale klidné jezerní hladiny", uspořádat své myšlenky a pocity, sny a touhy.

V duši každého introverta je ukryt kufřík s poklady, které ukazuje jenom někomu.

(vybráno z článku http://www.pronaladu.cz/introverze-dar-nebo-trest/)