Po dlouhá staletí byli v naší kultuře draci symbolem zákeřných, lidem nepřátelských sil. A proto také v příbězích venkoncem předurčeni coby cíle pro meče, kyje a kopí Herkulů, Siegfriedů, svatých Jiří, Bajajů a dalších hrdinných drakobijců. S blížícím se příchodem třetího milenia se však cosi změnilo. Poprvé jsem tuto změnu zaznamenal v povídce Hranice možností od Andrzeje Sapkowského, jako druhá vlaštovka následoval film Dračí srdce s charismatickým hlasem Seana Conneryho v hlavní roli. Po roce 2000 se to "rozjelo" v širším měřítku - Eragon, Hra o trůny, Jak vycvičit draka, Jak vycvičit draka 2 a tak dále a tak dále.
Proč taková změna? Potřebovali tvůrci fantasy příběhů trochu osvěžení do zažitých syžetů? Zajímavé, že udělali z nepřátelských bytostí přátelské takto hromadně, jakoby na povel.
Co vlastně drak symbolizuje? Hrabivost, zlo, chaos? Temné síly zemských hlubin v protikladu k nebeskému světlu? Proč mají křídla? Představuje drak takzvanou hadí sílu v člověku, projevující se jako emoce a vášeň? Je něčím, co může člověka zničit, nebo jej povznést ke hvězdám? Anebo symbolizuje samotnou přírodu - chaos určený k ovládnutí a proniknutí řádem?
Příběhy o dracích možná skrývají více, než by se na první pohled zdálo. O naší době i východiscích ze všech možných současných krizí. Po staletí tu máme kulturní vzorec "zabíjení draka hrdinou" a lidstvo se stejně (a možná i více než dřív) topí v přízemnosti, chamtivosti, strachu, násilí, nezvladatelných emocích. Tedy vlastně v negativních dračích vlastnostech.
Co takhle vyzkoušet něco jiného? Nebyl by jiný vzor než "drakobijec"?
Už druhým rokem se tak nějak zkoušíme spřátelit s krajinnými inteligencemi a "drakem" oblasti Pradědu a okolí. Včetně Karlovy Studánky s jejími prameny, plnými železa a síly. Vytvořil jsem kosmogram "dračí hlavu" a k němu snad přibudou ještě další, představující křídla a ocas. Bude zajímavé sledovat, jak bude tento neobvyklý počin pokračovat a zda se zdaří. Vždyť mít na své straně takového spojence se může hodit i v méně bláznivých časech, než jsou ty dnešní, nemyslíte?
P.S: Možná že ona změna není úplně revoluční. Sem tam se totiž člověk doslechne o gotickém portálu kdesi v Rakousku, s vyobrazením Kristova trůnu, podpíraným dvěma draky. (A schválně podotýkám - ne draky zabitými, porobenými, zotročenými apod., ale živými, s náležitým charismatem. Chudák svatý Jiří, představte si jeho smíšené pocity po příchodu na tuto nebeskou scénu…) Tu zase spatří ve středověké katedrále stolce a lavice, které mistři řezbáři vyzdobili draky společně se svatými a anděly, jakoby to byli staří dobří známí a kolegové. Hic sunt dracones.
