pátek 21. dubna 2017

Písně o Pradědu


Dvě moderní písně, názvem spojené s nejvyšší horou Jeseníků. Mají něco společného? Lze v jejich textech, náladě a klipu najít indicie, týkající se kvalit místa? Co vědí múzy o "geniu loci" a k čemu vedly tvůrce těchto dílek?



Praděd - Jaromír 99

Les je plný hladových zvířat
toulavých psů a divokejch koček
Já to znám

Stromy se budou kývat
cesta vede bažinami
pod černou skálou
co má dlouhý stíny
Já to znám

Brzy se bude stmívat
Na Pradědu je pořád zima
a sníh sleze až na konci dubna
Já to znám

Stromy se budou kývat
zablouděný, beze stopy
najdou jenom bílé kosti
Já to znám

Nepraktický, romantický, býváme
o červancích za vobzorem sníváme
Nepraktický, romantický, býváme
o červáncích za vobzorem sníváme


Praděd - Midi lidi

Sedím nad kávou s vnitřní příšerou.

S hrůzou příšernou, hrůzy jdou hlavou.
S hloupou myšlenkou s žádnou pořádnou.
Koukám kam až jdou, myslím nad vraždou.

Zabít sebe, svět, už ho nevidět.
Vyřídit to hned, tak vstoupám na Praděd.
Ale jak ty hrůzy jdou noční oblohou,
naráz hvězdy na mě řvou: ,,Láska přijde tmou!''

Láska přijde tmou!

(Autorkou skvělého videoklipu k této písni je výtvarnice Zuzana Skopalová.)



úterý 4. dubna 2017

Příbor na duši

Věci do sebe občas podivuhodně zapadají. Říkám si po návratu z krátké návštěvy severomoravského Příbora a průběžném celodenním rozjímání nad mozaikou dojmů a souvislostí.


Naplánoval jsem si svůj příjezd pečlivě. Tak, abych měl čas na klidnou procházku po městečku. Mám rád bloumání po dosud nenavštívených místech a první kontakty s "duchem" a "duší" místa. Nenaplánoval jsem si ale, že do Moravské brány přijedu katastofálně nevyspalý, čímž se čas na procházku zkrátí. O celou hodinu odpočinku nutného alespoň pro "zachování základních životních funkcí". Jenže, první a-ha moment přišel záhy: k návštěvě rodiště Sigmunda Freuda se stav polosnění-polobdění, ve kterém jsem se zde pohyboval, dost hodí. I hodinový odpočinek na pohovce. Co se na první pohled jeví jako překážka či komplikace, může být ve skutečnosti pomůckou.

Kromě Freuda se pro mě klíčem k nalezení "klíče" k Příboru stal starý německý název města - Freiberg. Slovo frei je totiž etymologicky odvozeno od jména starogermánské bohyně lásky a krásy Freyi. To se mně také hned spojilo s laskavou a vlídnou atmosférou, která je v městečku zřetelně patrná. A také se zasvěcením tří ze čtyř zdejších kostelů - Narození Panny Marie, svatého Valentina (patrona zamilovaných) a svatého Františka (světce laskavosti a lásky ke všemu stvoření).

Příborský rodák Sigmund Freud byl světoznámý psycholog, přičemž psychologie také patří mezi "venušanské" vědy (duše a oduševnělost jsou darem archetypu Venuše - více viz Angelologie dějin od Emila Páleše, např. zde). Byl zakladatelem psychoanalýzy a za hlavní příčinu psychických poruch považoval potlačený pohlavní pud (fyzická láska). A jeho příjmení znamená v překladu radost - tedy rovněž dar bohyně Freyi. A aby té radosti nebylo málo, nedaleko Příbora je hora Radhošť.

Co je mimořádně zajímavé, venušskou signaturu má Příbor společnou s Jeseníkem (Freiwaldau) a pozoruhodné jsou i další podobnosti geografické fyziognomie obou míst:

Obě města se nachází nad řekou, která k němu přitéká z jižního směru.

Obě řeky pramení na severním svahu výrazné hory, která je vzdálena 17 kilometrů na jih od města.

Obě tyto hory byly našimi předky uctívány jako sídlo božstva (Radhošť - Praděd)

Příborem protéká řeka Lubina, stejnojmenný potok je i u Jeseníku, kde je také vrch pojmenovaný Na Radosti.

Sedmnáct kilometrů od Příbora je Jeseník nad Odrou.

Lubina - lub je kořen slova, vyjadřující rovněž kvalitu Venuše.

Obě města se nacházející v ohnisku jižního amfiteátru hor/kopců, jehož jsou přitékající řeky osou*.

Nejslavnější rodáci se zabývali uzdravováním - Sigmund Freud duše, Vincenz Priessnitz těla, duši při tom ale nevynechával (je považován za zakladatele psychoterapie).



Jen ten příbor v českém názvu mně nedával smysl. Ale i zde se nakonec dostavil údiv nad zvláštní shodou okolností. Sigmund Freud totiž založil psychoanalýzu - obor, který rozebírá a "pitvá" pohnutky v hloubce lidských duší. Nůž je nástroj, kterým se řeže a rozděluje na menší části, fyzicky rozebírá, "analyzuje". A Příbor nemá navzdory svému jménu ve znaku vidličku, nůž a lžíci, ale právě dva nože s písmenem F.

*Dalším místo tohoto druhu se nachází 19 kilometrů severně od Sněžky a jmenuje se Jelenia Góra, dříve Hirschberg (Studniční vrch nad Jeseníkem se dříve jmenoval Hirschbad).

Probuzený drak

Loňský geomantický  seminář Probuzení draka připomněl desáté výročí geomantických artefaktů v městské krajině Jeseníku. Letos jsme chtěli na...