Peníze jsou až na prvním místě, pravil před lety Václav Klaus a jeho myšlenka dodnes rezonuje českou společností. Vše ostatní - zdraví, vztahy, mír, klid, spravedlnost, zákony atd., je na žebříčku hodnot níže (bez upřesnění pořadí). To už modrý guru nepravil, protože se to poslouchá o dost hůř než první polovina výroku, z níž však logicky vyplývá.
Přestože Klausovu moudru mnozí dopřáli sluchu, úplně ovládnout lidskou mysl se této filozofii zatím nepodařilo. Do novému roku i k narozeninám si lidé stále přejí "hlavně zdraví", aspoň tedy v mém okolí. "Hlavně ty prachy" jsem snad ještě neslyšel.
Jsou i jiné náznaky, že lidmi hýbou i jiné a mnohem mocnější síly než peníze. Před pár lety se v našem horském městě snažila skupina rodičů otevřít třídu s alternativním vyučovacím modelem. Vše bylo zajištěno, včetně peněz, všechny podmínky i zákonné normy splněny, chybělo jen jedno: souhlas zastupitelstva jako ryze formální krok. A vypuklo "peklo". Hodinové debaty a hádky, diskuse v novinách i na ulici, kampaň příznivců i odpůrců mezi rodiči… Z velké části iracionální spor daleko předčil svojí intenzitou desítky jiných kauz, kde šlo o statisíce a miliony městských i soukromých korun. Debata o zdražování poplatku za svoz odpadu byla proti tomuto selankou. Nebylo snad ve městě člověka, který by tehdy na "waldorf" neměl názor. Včetně těch, kdo pořádně nevěděli, co to je. Včetně důchodců, jejich vnoučata žijí a chodí do školy kdesi za horama.
Odkud se vzaly ty emoce, to obrovské úsilí na obou stranách? Jeden ze zastupitelů měl sice manželku zaměstnanou na místní ZŠ a bil se "za ni" jako lev, ale co ti všichni ostatní, školou nepovinní?
Existuje nějaká logická odpověď? Existuje.
Vznik jedné třídy, kde by se na děti nahlíželo a pracovalo s nimi jinak, by totiž změnil celé město. Ne na povrchu, ne viditelně, možná ani ne hned. Dopad jemný, ale nesmírně hluboký.
Jsou věci malé, jejichž důležitost je vyjevena právě v emocích a v tom, jaké reakce v lidech vyvolávají. Co jsou proti tomu nějaké prachy?
Podobně nově zvolená městská rada v jiném městě debatovala na začátku tohoto roku nad umístěním tří litopunkturních kamenů. Respektive nad schválením posunu jednoho místa o patnáct metrů na jiné, vhodnější. Neschválili. Co z toho ti lidé mají? Že by je někdo podplatil? Ne, jen se jim na tom "něco" nezdálo. Žádný logický důvod nebyl, šlo o administrativní krok. Proběhlo v nich něco, co jim zabránilo zvednout ruku a posvětit to, co bylo dojednáno s městským architektem a kde nebyl žádný věcný důvod proti.
Toto iracionálno jasně nasvědčuje tomu, že jde o "velkou věc". Tři dvoumetrové stély v obrovském šedesátitisícovém městě. Jaký bude jejich přínos a účinky na zdejší vnitřní světy? Přehání ten, kdo tvrdí že mohou změnit atmosféru v celém regionu? Nad těmito otázkami stojí za to se zamýšlet.
Tesání kosmogramů během tvorby Hologramu Evropy (stránky zde), Lublaň, 2008. Reliéf Turecka ztvárňující "dech etických kvalit proudící z nitra Země do tkaniva civilizace".
Žádné komentáře:
Okomentovat