Tři nenápadné krajinné artefakty se na konci září objevily na třech veřejných prostranstvích města Opavy. Okrasné kameny s malými kruhovými reliéfy umístilo na Rybí trh, do Dvořákových sadů a do Jaktaře občanské sdružení ZeZemě. Cílem projektu "Pocta krajině Opavy" bylo oživit městskou krajinu a dát jí nový impuls.
Kosmogram "zemský archív", Dvořákovy sady.
Dnes už si příliš neuvědomujeme, že i městská krajina byla kdysi přírodou a že se v ní mohou nacházet silná místa, za jakými cestujeme do méně poškozených oblastí. Zakladatelé měst v dávných dobách však tyto rozměry a kvality vnímali. Nerozhodovali se pro usídlení jen na základě fyzických parametrů, ale i podle takzvaného genia loci. Na místě s mimořádnými vlastnostmi byla založena i Opava. Na tuto skutečnost chtěl projekt také upozornit.
Každý z kamenů, které byly v Opavě na konci září instalovány, pochází z jiné části České republiky. Liší se také barvou a velikostí. Největší monolit stojí v Jaktaři, v parčíku u kostela, jde o hornolipovský mramor o váze více než 5 tun. Ve Dvořákových sadech najdeme nejmenší a nejméně nápadný kámen. Mramor o váze necelé tuny byl před opracováním vytěžen v lomu ve středočeském Slivenci. Třítunový zakulacený kus žuly na Rybím trhu má zase původ v jihočeském Mrákotíně.
Kameny jsou postaveny na výšku a odkazují na starodávné menhiry. Nesou však i moderní pečeť v podobě vytesaných kruhových reliéfů. Takzvané kosmogramy vznikají vždy "na míru" pro dané místo a krajinný celek.
Nepravidelná estetika přírodního kamene se tak zajímavým způsobem snoubí se souměrností lidského díla. Kromě estetické okrasné funkce jde také o tvorbu prostoru, jak s ní pracuje moderní evropská geomantie. Kameny jsou označovány jako litopunkturní, pro organismus krajiny mohou tedy mít ozdravné účinky podobně jako akupunkturní jehly u lidského těla.
Kameny byly instalovány krátce po podzimní rovnodennosti a v sobotu 26. září, první deštivý den za velmi dlouhou dobu, proběhl "inaugurační" krajinný seminář.
"Záměrem konceptu Pocta krajině je propojit krajinu Čech, Moravy a Slezska do spolupracujícího celku lidí a Přírody naší planety. Vytvořit podmínky pro vložení impulsů ke změně dosavadního vnímání Prostoru Života, ve kterém žijeme," říká vedoucí projektu Jan Tajboš, autor podobných realizací v Praze, Lublani, Adršpachu nebo jihomoravské Klentnici.
Velrybí ocas čouhající z vody? Litopunkturní kámen na Rybím trhu.
Kamenná bytost v Jaktaři.
Žádné komentáře:
Okomentovat