Nejpozději od starší doby kamenné hrají kameny neboli šutry v životě lidstva stěžejní úlohu. Ani v dobách pozdějších, od bronzových přes železné až po dnešní mikročipovou tomu není jinak.
Máme tu stále, v mnoha podobách, základní kámen, uhelný kámen a kámen úrazu. Prubířský kámen, bez něhož by šla do kytek celá metalurgie. Nesmíme zapomenout na kámen mudrců, o němž se dá říci něco podobného, s přesahem do psychologie. A ačkoliv už první trojicí jsme zabrousili do oblasti víry a náboženství, na mnoha místech naší vlasti najdeme různé Boží nebo Čertovy kameny, mimochodem vzájemně dost podobné. Jsou tu i nedaleké Petrovy kameny, pojmenované podle apoštola Petra, jehož samotné jméno znamená také kámen. A abychom byli multikulturně korektní, nesmíme vynechat černý kámen neboli kaabu v hlavní islámské svatyni v Mecce.
Ponechme stranou Koh-i-noor, Orlov, Hope a další světoznámé drahokamy i všechno jejich vzácné příbuzenstvo, reputaci kamenů není potřeba vylepšovat celebritami. Zmiňme vidoucí kameny palantíry, protože co by to bylo za text bez zmínky o Středozemi a Pánovi Prstenů. Stranou nesmí zůstat ani monolit mimozemského původu z klasiky jménem Vesmírné odyssea. A od předloňského roku ani Kámen nekonečna ze Strážců galaxie Je to všechno? Pravděpodobně ne, ale to nevadí…
Do výčtu kamenných základů civilizace a kultury můžeme už pár týdnů přidat i Kámen přání v Háji víly Ozdravy nad Jeseníkem. … Kdo doputuje až do středu labyrintu, může mu svěřit jedno své přání. Nebo možná tři? Kámen pak moudře rozhodne, zda je dotyčnému splní, nebo raději ne, pro jeho dobro samozřejmě. Lidstvo zmítané směsí ryzích i pošetilých, spásných i sebezničujících, zářivých i zlomyslných přání tak dostává do dalších věků cenného rádce a pomocníka. Není to báječná zpráva?
Žádné komentáře:
Okomentovat